V minulosti zrušená povinnost poplatku v případě, že majitel vozu nemá uzavřené povinné ručení, se znovu vrací do hry. Tento příspěvek znovu poputuje do garančního fondu ČKP (České kanceláře pojistitelů).
Ačkoli se opatření již jednou rušilo, vzhledem k níže uvedeným skutečnostem se znovu zavádí. Jeho absence se totiž ukazuje jako poměrně zásadní.
Statistiky nepojištěných vozidel
Výše poplatku se bude počítat na základě počtu nepojištěných dní a sazby stanovené Ministerstvem financí podle typu vozidla. V předchozí, dříve zrušené variantě zákona kolísala sazba mezi 50 a 300 Kč. Na osobní vozidla se vztahovala výše do 70 Kč.
Řidiči vozidel bez povinného ručení způsobí podle statistik kolem dva a půl tisíce škod ročně. Finanční škoda šplhá řádově do stovek miliónů korun. V současné době se v ČR podle odhadů ČKP nachází přibližně 130 tisíc nepojištěných aut.
Nově a lépe
Výhrady proti zákonu se ve sněmovně týkaly především údajného zneužívání tohoto legislativního nástroje samotnou ČKP, která se s ním měla snažit zacházet tak, aby maximalizovala svůj zisk. Obesílala totiž také adresáty, kteří v inkriminovaném období nebyli majiteli vozidla nebo jej neprovozovali. V roce 2014 se takto postižených lidí zastal Ústavní soud.
Nová podoba zákona upřesňuje, kdo musí mít povinné ručení uzavřené. Doposud se vozidlo bez pojištění nesmělo provozovat na pozemních komunikacích. V novele se již jedná o všechna vozidla zavedená v registru, s výjimkami aut vyřazených, vyvezených, zaniklých nebo odcizených.
Praktický dopad znovu zavedeného zákona
Z garančního fondu vyplácí ČKP náhrady škod způsobených vozidly bez platné pojistky. Kancelář se pak snaží takto zaplacené částky vymáhat na vinících. Mnozí z nich však takové částky nejsou schopni uhradit. Jedná se přitom až o 70 procent vymáhaných částek. Jinými slovy, doposud se na vyplácení náhrad podíleli ti, kdo povinnost pojištění svých vozidel splňují.
Strop pro vymáhanou částku má být 300 tisíc korun, na rozdíl od dosavadní praxe, kdy částky dosahují i likvidační výše v řádech milionů korun.
Nový zákon by měl tedy v konečném důsledku pomoci všem zúčastněným stranám – poškozeným, řádně platícím, pojišťovnám, ale měl by ochránit i ty, kteří svou zákonnou povinnost z nějakého důvodu neplní.