Určitě i vy máte kolem sebe lidi, kteří vám prozradili svoje novoroční předsevzetí. Jeden z mých kolegů mi už koncem listopadu s nadšením vyprávěl o tom, jak začne v novém roce pravidelně každé ráno běhat. Hlavou mi proběhla otázka, která samozřejmě zůstala nevyřčena. “Proč až v novém roce?” Odpověď je nasnadě. Nový rok je berličkou, která nám pomůže překonat celkem přirozené důvody, proč se nám do toho nechce hned. U ranního běhání to může být to, že si musíme ráno přivstat. Nebo jenom přirozená pohodlnost. Nechceme se vzdát momentální pohody. Víme, že by nám to prospělo, ale neděláme to. Dobrý výsledek se dostaví až za dlouhou dobu, ale ty nepříjemné překážky jsou tady hned teď. Tak to odložíme.
S něčím podobným se často setkávám u řady lidí, když se bavíme o investování. Rozhodnutí odložit si peníze stranou na dlouhou dobu provází rozpor v radách dvou imaginárních skřítků, kteří nám napovídají, co máme dělat. Hodný skřítek nám napovídá něco jako “Dej si něco stranou, mysli na zadní kolečka”. Zlý skřítek nám našeptává “Užívej si ty peníze teď, času je dost…”. Poslechnout rady zlého skřítka je zkrátka jenodušší. A tak hodně lidí vítá novoroční předsevzetí jako příležitost toho zlého skřítka na chvíli umlčet.
Mám pro vás novoroční investiční tip, který by se mohl jmenovat: “Darujte rozhodnutí”. Ideální je pro každého, kdo má v bližším rodinném kruhu nedávno narozené miminko. Ale dobře poslouží i každému, kdo má vedle sebe někoho, komu chce věnovat finanční hotovost. I v nepatrné výši. Ten investiční tip je spojený s příběhem malého Jarouška. S příběhem, který je imaginární, ale možná se mohl někde stát nebo se jednou někomu přihodí.
Když se Jaroušek narodil, babička mu na spořicí účet uložila deset tisíc. Že prý se mu budou hodit, až bude Jaroušek dospělý a pomohou mu se startem do samostatného života. Dědeček malému Jarouškovi také dal deset tisíc korun a uložil mu je do středně rizikového podílového fondu. No a rodiče obdařili Jarouška rovněž deseti tisíci a uložili mu je do akciového fondu. Časem na uložené peníze všichni zapomněli a zapomněl na ně i Jaroušek. Teprve když Jaroušek odešel do důchodu a začal rozbíjet prasátka, vzpomněl si, že mu jednou tatínek říkal něco o uložených penězích. To už bylo Jarouškovi rovných 65 let. Svoje peníze si vybral a nestačil se divit, jak se částky od sebe liší. Ze spořicího účtu, kam mu uložila peníze babička, vybral 19 000 korun. Ze středně rizikového fondu, kam mu dal peníze dědeček, získal 128 000 korun. A konečně z akciového fondu, kam mu peníze uložili rodiče, si vyzvedl 1 488 000 korun.
V tomto příběhu rozhodují o konečné částce tři věci:
Výnos
Ten ovlivnili dárci už na začátku. U babiččina vkladu je do výpočtu v příkladu použit roční výnos 1 %, u dědečkova portfolia 4 % a u akciového portfolia od rodičů 8 %. Je to jenom příklad, který ale není vytržený z reality. Jeden z obecných ivestičních principů totiž říká, že vyšší výnosy předpokládají akceptaci vyššího rizika.
Čas
V praxi se málokdy stává, aby někdo daroval peníze a ty zůstaly takhle dlouho nedotčeny. Čím delší čas ale má investovaná částka, tím větším výnosem se nám odmění
Rozhodnutí
je to, co za Jarouška udělali jeho rodiče a prarodiče. Obecně lze tvrdit, že čím jsou lidé starší, tím jsou ochotnější odkládat si peníze na pozdější spotřebu. Bohužel už jim ale každým dnem ubývá to, co hraje v investování důležitou roli. Čas.
Možná to zní pošetile, možná poněkud bláznivě. Dát někam na 65 let peníze… Dovolte si ale na chvíli zamyšlení nad touto otázkou: “Když uděláte něco takového s částkou, kterou můžete postrádat a zároveň ji věnovat někomu, koho máte rádi, dá se tím něco zkazit?”
Ať už vás můj novoroční tip podpoří v akci nebo jenom přispěje k zamyšlení, bude to fajn. A jestli se budete chtít poradit o aktuálních možnostech investování, dejte mi o tom vědět.
Přeji vám do nového roku hodně štěstí, zdraví a pohody.
