Moje známá mi vykládala historku o tom, jak její čtyřletý syn chtěl každý den na večerní koupání plnou vanu vody. V tu dobu zrovna dostal od svojí tety jako dárek čokoládové vajíčko s překvapením a chtěl je pak kupovat pokaždé, když se spolu dostali do obchodu. Jeho maminka se díky tomu rozhodla, že začne s finanční výchovou.
Vysvětlila mu, že i za vodu do vany se platí. Použila přirovnání právě k čokoládovým vajíčkům a k počtu vajíček, které by se za peníze zaplacené za vodu ve vaně dala koupit. Stejně tak pak pokračovali v obchodě, kde si na porovnání počtu rohlíků a lízátek vysvětlovali, že právě čokoládové vajíčko s překvapením taky není nejlevnější záležitostí.
Podle posledních průzkumů agentury STEM/MARK to podobně dělá víc než polovina rodičů s dětmi. Minimálně spolu s dětmi o penězích mluví a často také používají kombinaci různých metod. Samozřejmě úměrně jejich věku. A je to dobře.
Dvanáct procent rodičů ale své děti zatím finanční gramotnosti neučí, i když to má v plánu. A zhruba čtyři procenta rodičů mluvit s dětmi o penězích dosud nenapadlo.
Finanční gramotnost jako důležitý vklad do života
Rodiče často vnímají finanční výchovu jako velmi důležitý vklad do života svých dětí. Uvědomují si, že tenhle základní pilíř pro to, jak jejich děti budou nakládat se svými penězi, dávají právě oni. Nespoléhají na školní vzdělávání, které většinou žádnou finanční výchovu zařazenou do výuky nemá. V posledních letech se ale tato situace naštěstí mění.
Velká část rodičů používá k finanční výchově také kapesné. Zhruba 40 procent oslovených rodičů svým dětem kapesné dává a mluví s nimi o tom, jak s ním správně hospodařit. V případě starších dětí dokonce rodiče dětem říkají, že když si kapesné utratí nebo jim nebude stačit, mají si najít brigádu.
Na společné nákupy bere své děti víc než třetina rodičů. Dobrou variantou, jak při nich předat svému dítěti i trochu základních finančních znalostí, je přirovnávání cen jednotlivých věcí k takovým, které mají děti rády. Zábavnou formou si v obchodě mohou děti s rodiči taky spočítat, kolik se ušetří, když se koupí stejná věc za rozdílné ceny.
Věk dětí hraje roli
Samozřejmě finanční výchovu musíte uzpůsobit věku dítěte. Čtyřletému dítěti stačí vědět, že za vodu a elektřinu se také platí. A také mu vysvětlit, že rodiče chodí do práce i kvůli tomu, aby si z peněz, které dostanou za práci, mohla rodina dopřát nejen jídlo a bydlení, ale i jiné věci. Například benzín do auta, dovolené nebo rodinné výlety.
Děti školou povinné už můžou dostávat kapesné a s věkem se částka na kapesné může zvyšovat. Vhodné je jim vysvětlit, proč je důležité mít i nějaké peníze naspořené a jakým způsobem je spoříte vy. Starším dětem je potřeba taky vysvětlit, proč například platíte peníze za životní pojištění a pojištění domácnosti. Nebo proč jim peníze spoříte formou stavebního spoření nebo na spořících účtech.
Středoškoláci by měli mít nejen kapesné, ale dostávat i peníze na placení například školních obědů nebo kroužků, aby získali přehled o tom, že peníze potřebují nejen na zábavu, svačiny a třeba pochutiny.
„Děti“ od 18 let výše už by měly mít jasnou představu o financích, vědět, jaká rizika obnáší půjčky a nákupy na splátky, a měly by převzít zodpovědnost za svoje spoření a pojištění. Samozřejmě v závislosti na jejich soběstačnosti a na tom, jestli dále studují nebo začínají pracovat a finančně se plně osamostatňovat.
Smlouvy a pravidelné platby by neměly být tabu
Rodiče by dětem úměrně jejich věku měli vysvětlovat vše kolem pravidelných plateb za energie a bydlení a postupně by je měli zasvětit i do rodinných pojistných smluv nebo těch o stavebním spoření. Ostatně podle průzkumů to tak dělají tři rodiny z deseti oslovených. Debata nad pojistnými smlouvami a stavebním spořením navíc může být dobrou příležitostí, jak smlouvy zrevidovat a upravit podle aktuální situace.
Pokud se potřebujete na svoje smlouvy podívat, ozvěte se přes stránku s kontaktními údaji. Samozřejmě se ozvěte i v případě, že byste svým dětem chtěli zřídit životní pojištění nebo zajistit dostatečné spoření na dobu, až budou starší.
