Každého z nás možná občas napadne, jak si stojí vlastně naše banky. A co by se tak asi stalo v případě, kdyby právě banka, do které jsme se rozhodli uložit své finance, zkrachovala? Je dobré vědět, co se vlastně děje s našimi penězi, které zřejmě neleží na hromádce v sejfu. Určitě by se tam ani nevešly.
Změna, která platí od 1. 1. 2016 přináší komplexnější systém ochrany vkladatelů a podpory stability na finančním trhu ve formě Garančního systému finančního trhu. Tímto tedy pojištění vkladů i nadále zůstává jistotou pro každého vkladatele a funguje i Fond pojištění vkladů. Nově vzniklý Fond pro řešení krize bude spravovat finanční prostředky použitelné na aktivní řešení krizové situace a může předejít i krachu finanční instituce.
Pojištění námi uložených peněz v bance
Pro naše klidné spaní je dobré vědět, že naše vklady u dané banky jsou pojištěné Fondem pojištění vkladů. Právě k datu 1. června se tato instituce nazývá Garanční systém finančního trhu – GSFT. Peníze jsou pojištěny do výše 100 000 EUR, což je asi 2,7 milionu korun. Tato částka je daná zákonem, vycházejícím z platných evropských směrnic. Takto každý klient získá náhradu souhrnu všech svých vkladů na pojištěných produktech. Stejným datem, tedy 1. červnem se zkrátila i lhůta vyplacení náhrad vkladů na 7 dní z původních 20 dnů.
Na co se pojištění nevztahuje?
Je dobré také vědět, jaké úspory pojištěné nemáme. Do tohoto systému pojištění vkladů nepatří směnky, dluhopisy, akcie, podílové listy a jiné cenné papíry.
Co se stane s penězi, které dlužíme naopak my bance?
Pokud by banka nebo družstevní záložna nebo stavební spořitelna zkrachovala, naše dluhy nám bohužel zůstanou. Úvěry v prvním období začneme splácet insolvenčnímu správci stanovenému soudcem. Ten bude nakládat s majetkovou podstatou banky tak, aby co nejlépe a nejrychleji zpeněžil majetek a vyrovnal veškeré dluhy. Banka tedy musí rozprodat svůj majetek jiným finančním institucím včetně úvěrového portfolia. Pak nastává naše druhé období a úvěry začneme splácet své nové bance, která naše závazky v podstatě odkoupí. Podmínky splácení úvěru zůstanou stejné.
Úpadek bank se řídí zejména § 367 až 388 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenčního zákona. Dále se postupuje podle § 7a zejména odst. 3) a § 35 odst. 2 zákona o bankách.
Novinky nové legislativy
Další změna, která platí od data 1. ledna 2016, zní takto. Fyzické osoby mají ze zákona pojištěny dočasně vysoké vklady nad 100 000 euro. Jmenovitě jsou to vklady plynoucí z dědictví, prodeje nemovitosti určené k bydlení, rozvodového vyrovnání, jednorázové důchodové dávky, odstupného při propuštění ze zaměstnání, inkasa pojistného plnění a náhrady škody pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti. Má to podmínku, kdy vklad musí být vložen do banky v období 3 měsíce před krachem banky.
Garanční systém finančního trhu – GSFT
Garanční systém bude tedy spravovat veškeré finanční prostředky. Ty budou použity v případě potřeby pro výplatu náhrad vkladů, řešení případných problémů finančních institucí a pomohou odvrátit případný krach. Pro všechny klienty bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen budou tak posíleny jistoty pro jejich uložené peníze v podobě pojištění a flexibilní přístup k výplatám náhrad. Garanční systém bude lépe provázán s Českou národní bankou a Ministerstvem financí ČR.
Fond pojištění vkladů
Jak je to s nynějším Fondem pojištění vkladů? Stane se základním pilířem Garančního systému a integruje se právě do Garančního systému finančního trhu ve formě organizační a účetní jednotky. Náplň jeho činnosti bude stejná. Všechny zmíněné finanční instituce budou do tohoto fondu přispívat i nadále.
Fond pro řešení krize
Novinkou je zřízený Fond pro řešení krize, také integrovaný pod Garanční systém jako organizační a účetní jednotka. Zde budou ukládány finanční prostředky pro případ krize. Dojde-li k ohrožení stability na finančním trhu, peníze budou použity jako prevence krachu a k vyplácení náhrad vkladů v případě potřeby. Tento fond není určený k přímým výplatám náhrad vkladů.
Přispívající instituce do GSFT
Přispívat budou finanční instituce, které jsou již zapojené do systému pojištění vkladů. Tedy banky, družstevní záložny a stavební spořitelny. Nově budou přispívat i někteří obchodníci s cennými papíry. Rozhodování o způsobu použití prostředků tohoto fondu v případě krachu má v pravomoci Česká národní banka – ČNB. Výše celkových příspěvků má činit 2 až 3 miliardy korun ročně a cíl je částka 25 miliard korun ve fondu.
Příspěvky do Fondu pojištění vkladů dle míry rizika
Pro přispěvatele bude největší změnou zavedení rizikově vážených příspěvků. Poplatky institucí, které jsou povinně zapojeny, budou nově zohledňovat i míru rizika, kterou pro trh daná instituce představuje. Čím vyšší míra rizika, tím vyšší příspěvek do Fondu pojištění vkladů. Obdobný systém bude zaveden i pro příspěvky do Fondu pro řešení krize. Řídícími orgány Garančního systému bude správní a výkonná rada.
Klienti budou lépe informováni před podpisem smlouvy o účtu či vkladu a nejméně jednou ročně obdrží od banky informaci o výši a systému pojištění, kontaktní údaje a informace pro případ platební neschopnosti banky.
