Platba kartou výrazně vytlačuje hotovostní transakce. Je to pohodlné a rychlé. Pro platbu do pětiset korun ani nemusíme zadávat PIN. Tedy většinou. Ale jak tedy může dojít k té výjimce, kdy po vás platební terminál zadání kódu přece jen bude vyžadovat?
Lidstvo obchoduje od nepaměti. Od časů směnného obchodu se přitom vyvíjí také způsob, jak za zboží a služby platíme. Dvacáté století přineslo postupný přechod k platebním kartám a nové tisíciletí udělalo z bezhotovostních plateb hlavní způsob finanční transakce.
„Kartou, prosím.“ Obsluha za pokladnou zapíše částku, kterou ještě pro rychlou kontrolu přejedeme očima na digitálním displeji. Pak přiložíme plastový obdélníček k terminálu. Pípnutí nás sice trochu zasvědí v kapse, ale už jsme si zvykli a tahání bankovek z náprsních tašek bolívalo víc.
Pro platbu do pětiset korun navíc ani nemusíme zadávat bezpečnostní kód. Proto nás trochu překvapí, když se i při nižší platbě za přepážkou ozve „Zadejte si prosím PIN.“
Ne vždy rychlá platba bez zadání kódu funguje
Obvykle stačí podržet kartu chvíli nad terminálem a u částek do 500 korun nám už pípnutí oznamuje úspěšnou platbu. Občas se však stane, že se platba jaksi zadrhne. Je to trochu matoucí, protože jste si jisti, že zdrojů je na kontě dostatek.
Ačkoli ve vás v první chvíli hrkne, použití karty klasickým způsobem a zadání kódu už zpravidla funguje bez potíží. Kde se tedy stala chyba?
Omezení se na první pohled může zdát jako zbytečná komplikace ze strany banky. Ale hned na ten druhý dává dokonalý smysl. Se vzrůstající oblibou platebních karet roste také procento případů jejich zneužití. Banka se podvodům snaží zabránit a ochránit tak sebe i své klienty.
Banky mají nastavené limity pro použití karet
To vše vede k bezpečnostním opatřením. Každá banka má svá pravidla nastavena jinak. Z pochopitelných důvodů však banky své přesné postupy a strategie přísně tají.
Díky elektronickému systému mohou banky použití karet pečlivě sledovat a zaznamenávat každou transakci. U pokusů o zneužití odcizené karty se dají vystopovat určité podezřelé vzorce chování. Vynucení zadání PIN kódu je poté jednoduchým ochranným prvkem a možností případnému zneužití zamezit.
Banky mají tedy nastavené například limity pro opětovná využití karty v krátkém časovém sledu, objemy plateb a podobně.
Chyba terminálu, obsluhy či uživatele
Při technických potížích, jako je například výpadek sítě nebo dosluhující technika, může dojít také k chybě na terminálu samotném. Nebo jeho obsluha nemá svůj den.
V takovém případě si pohlídejte hlavně to, abyste dostali stvrzenku o zamítnutí platby. Dobře si ji uschovejte a doma si transakce na účtu raději pečlivě překontrolujte. Technická chyba na terminálu totiž může vést k zaúčtování na první pohled nepřijaté částky. Pro tento případ budete doklad potřebovat při reklamaci.
Také my sami můžeme při použití karty udělat chybu. Ve spěchu býváme zbrklí a jsme na terminál příliš rychlí nebo nepřikládáme kartu na správné místo. Jindy se nám ten kousek plastu nechce vytahovat z peněženky nebo jej máme v obalu, přes který se čtečka karet nedostane.
Jak se zachovat při ztrátě platební karty
Mnoho průzkumů vedených v poslední době naznačuje, že se samozřejmostí využívání platebních karet také rostou obavy z jejich zneužití neoprávněnou osobou. Jak se tedy zachovat, pokud kartu ztratíte nebo je vám odcizena?
Některé banky umožňují nastavit si na kartě povolený počet transakcí. Limity si tak částečně volí sám klient. Kromě bezhotovostních plateb lze omezit například také platby po internetu.
Pokud už ke ztrátě karty dojde, je třeba okamžitě po zjištění této skutečnosti kontaktovat příslušnou linku své banky. Není vůbec od věci mít ve svých kontaktech toto číslo uložené a tedy stále při ruce.
K samozřejmostem patří okamžité uzamčení karty. Čím dříve pak linku kontaktujete, tím lepší pozici máte při další komunikaci s bankou a tím dříve případné podvodníky odříznete od možnosti finančně vás poškodit.
