Dospělí, padající do prohlubujících se dluhových pastí. Nebezpečný trend ve společnosti, který má mnoho příčin. Kromě měnícího se ekonomického klimatu a nároků na správu financí k nim patří také finanční gramotnost. A cesta k ní začíná mnohem dříve, než si často dokážeme uvědomit.
Bylo by naivní domnívat se, že se děti naučí samy od sebe zacházet s penězi, až vyrostou. Stejně, jako si berou modelové příklady v jiných oblastech, také ve sféře financí od nás mnohé okoukají. Návyky si však nevštěpují pouze sledováním svých vzorů, ale rovněž praxí v menším měřítku. Už od poměrně útlého věku do určité míry do styku s penězi přijdou. Jak tedy své potomky vést tím správným směrem?
Prasátko
Jedním z prostředků, jak dítě naučit šetřit a uvědomit si hodnotu peněz i vytyčených cílů, je pokladnička. Dejte své ratolesti hladové kasičkové prasátko jako dárek. V této formě můžete dítěti dokonce vysvětlit, že prasátko potřebuje něco jíst a za odměnu nám za nějaký čas něco dá. Pokladnička může mít samozřejmě i jinou podobu.
V dnešní době je například možné založit dítěti první účet. Tato forma je velice vhodná. V budoucnosti to pro dítě bude jeden z hlavních způsobů, jak s financemi hospodařit.
Kapesné
Kde má ale potomek peníze na spoření do pokladničky brát? Kromě nárazových pozorností od babiček vlastně žádný příjem nemá. Ale může mít. Aby se dítě naučilo hospodařit, je třeba, aby si vyzkoušelo jakousi obdobu pravidelného příjmu.
Už od deseti let věku se tedy doporučuje zavést kapesné. Z něj si pak syn či dcera nejen odkládá stranou do prasátka, ale také se učí rozhodovat se na denní bázi, za co peníze utratit a jak si je rozvrhnout do určitého časového úseku. Často si za ně pak může nakoupit například ve školním bufetu. Už zde přichází určitá nutnost volby.
Obědy by měly být řešené zvlášť, aby nedocházelo k tomu, že si dítě bude dávat stranou peníze určené na pořádné, vyvážené jídlo.
Skutečný příběh o kapsách, které mají dno
Dříve či později se dítěti přihodí, že si prostředky nerozvrhne dobře. Zcela nepochybně za vámi přijde s prosíkem o další peníze. Pokud v takové chvíli podlehnete, zaděláváte na problém nejen sobě, ale především ratolesti samotné. Teprve tvrdé čekání na další „výplatu“ totiž povede k reálnému uvědomění si, že kapsy nejsou bezedné a plánovat je potřeba opravdu důkladně.
Diskuze o finančních odměnách za pomoc či známky
O tom, zda je zdravé motivovat děti penězi k lepším výkonům ve škole či pomoci doma, se vedou vášnivé diskuze. Pravda se může nacházet někde mezi. Finance jsou pouze vnější motivátor, nejsou součástí osobní touhy, jen prostředkem. Jako takové nejsou vhodným motivačním prostředkem pro vzdělávání.
Ani odměna za pravidelnou pomoc doma, ke které by dítě mělo být tak jako tak vedeno, není úplně šťastnou cestou. Na druhou stranu přiměřená odměna za pomoc, která se běžným povinnostem vymyká, může být příjemným prostředkem. Potomkovi samotnému pak může pomoci například při spoření na konkrétní cíl.
Konkrétní cíl spoření
Na rozdíl od části kapesného běžně utrácené za drobnosti například ve školním bufetu, slouží pokladnička ke spoření na konkrétní účel.
Všechny děti mají nějaké záliby – hudba, zvířata, pohybové aktivity. Pomozte svému potomkovi zvolit si reálný cíl, na který si peníze stranou dávat. Než se to naučí, buďte k dispozici také pro pomoc s výpočtem, jak si prostředky rozvrhnout, kolik si dávat stranou a kdy bude možné reálně použít naspořenou částku.
Cílem spoření musí být vždy něco, co si dítě opravdu hodně přeje a přitom to není v rozporu s vašimi pravidly.
Kreditky raději ne, menší dluhy férově
Ačkoli někteří rodiče pořizují svým dětem kreditní karty, o příliš vhodný výchovný prostředek se nejedná. Učí děti utrácet peníze na dluh. Ze světa dospělých dobře víme, jakou to může nadělat paseku.
Když si od vás potomek v nějaké specifické situaci půjčí peníze, buďte čitelní. Domluvte se na tom, kdy a jak vám peníze vrátí. Pokud by šlo o relativně vyšší částku, udělejte si splátkový kalendář. Část dluhu můžete dítě nechat odpracovat nějakou konkrétní nárazovou pomocí.
Komunikace
S dětmi je především důležité na rovinu komunikovat. Postupně je seznamujte s náklady na jednotlivé věci v domácnosti. Bavte se s nimi o tom, jak peníze získáváte vy a kolik práce za tím stojí. Nechte je odhadovat v obchodě hodnotu zboží. Diskutujte o tom, čeho by prostřednictvím peněz chtěly v krátkodobém horizontu dosáhnout a pomozte jim s počty.
