Po téměř deseti letech se bankovní rada České národní banky (ČNB) rozhodla zvýšit základní úrokovou sazbu. Tento krok je po devizových intervencích dalším ze série prostředků, jak dosáhnout plánovaných ekonomických cílů. Co všechno může zvýšení takzvané repo sazby ovlivnit a jak se projeví v běžném životě českého spotřebitele?
Když chceme vyjádřit cenu nějakého zboží či služby, používáme peněžní jednotky. Co ale použijeme v případě, chceme-li stanovit hodnotu samotných peněz? Velice zjednodušeně se dá říci, že k určení jejich ceny se užívá úroková sazba. Úrok je totiž jakousi odměnou pro toho, kdo peníze půjčuje, za to, že s nimi momentálně nemůže disponovat.
Pokud se domníváte, že jste pojem „úroková sazba“ zaslechli v souvislosti s půjčkami, a vzhledem k tomu, že žádný úvěr nemáte, tak se vás změny výše úrokové sazby netýkají, není to tak docela pravda. Úrok vždy neznamená pouze vyčíslení částky, kterou musíte zaplatit navíc – máte-li například běžný či spořicí účet, pak je v postavení dlužníka banka a příjemci úroku jste vy. Je ale pravda, že v případě bankovních produktů, kdy jste v pozici věřitele, změnu základní úrokové sazby (stanovované ČNB) příliš nepoznáte. Daleko citelněji je její zvýšení znát na půjčkách a hypotékách, kde může při vzrůstající tendenci způsobit pokles poptávky po úvěrových produktech, obvykle doprovázený sníženou poptávkou na trhu s nemovitostmi.
Kromě úvěrové politiky se zvýšení repo sazby projeví i na dalších makroekonomických veličinách, například inflaci či kurzu koruny. Právě inflace byla důvodem ke zvýšení úrokové sazby, neboť se již více než půl roku pohybuje nad plánovanou dvouprocentní hodnotou, a zvýšení úrokové sazby by mělo snížení inflace výrazněji pomoci. Pozitivní efekt má navýšení repo sazby i na kurz koruny. Tím, že peníze „zdraží“, zároveň měna posílí a vy tak například při výměně eur zaplatíte méně. Levnějším by tak mohlo být jak cestování do zahraničí, tak postupem času i dovážené zboží.
Na výše zmíněné pozitivní dopady doprovázející navýšení základní úrokové sazby si však budeme muset nějakou dobu počkat. Proč? Důvodem je pouze nepatrné zvýšení dané repo sazby – centrální banka ji zvedla na pouhého čtvrt procenta a hodnota 0,25 přece jen není od nuly příliš vzdálená. Ekonomové očekávají, že reálný účinek takové změny se v ekonomice projeví nejdříve po zhruba osmnácti měsících.
Základní úroková sazba (repo sazba) je stanovována bankovní radou ČNB ve dvoutýdenních intervalech a patří mezi stěžejní nástroje regulace množství peněz v oběhu. Ve své podstatě je úrokem, za který ČNB přijímá od komerčních bank volné peněžní prostředky a vydává proti nim cenné papíry s předem sjednanou lhůtou. Od této transakce mezi ČNB a komerčními bankami se poté odvíjí i výše komerčních úrokových sazeb ve vztahu banka – spotřebitel.
Zdroj: www.dtest.cz
