Monthly Archives

Říjen 2017

Zavádí se poplatek za nepojištěná vozidla

By | Články | No Comments

V minulosti zrušená povinnost poplatku v případě, že majitel vozu nemá uzavřené povinné ručení, se znovu vrací do hry. Tento příspěvek znovu poputuje do garančního fondu ČKP (České kanceláře pojistitelů).

Ačkoli se opatření již jednou rušilo, vzhledem k níže uvedeným skutečnostem se znovu zavádí. Jeho absence se totiž ukazuje jako poměrně zásadní.

Statistiky nepojištěných vozidel

Výše poplatku se bude počítat na základě počtu nepojištěných dní a sazby stanovené Ministerstvem financí podle typu vozidla. V předchozí, dříve zrušené variantě zákona kolísala sazba mezi 50 a 300 Kč. Na osobní vozidla se vztahovala výše do 70 Kč.

Řidiči vozidel bez povinného ručení způsobí podle statistik kolem dva a půl tisíce škod ročně. Finanční škoda šplhá řádově do stovek miliónů korun. V současné době se v ČR podle odhadů ČKP nachází přibližně 130 tisíc nepojištěných aut.

Nově a lépe

Výhrady proti zákonu se ve sněmovně týkaly především údajného zneužívání tohoto legislativního nástroje samotnou ČKP, která se s ním měla snažit zacházet tak, aby maximalizovala svůj zisk. Obesílala totiž také adresáty, kteří v inkriminovaném období nebyli majiteli vozidla nebo jej neprovozovali. V roce 2014 se takto postižených lidí zastal Ústavní soud.

Nová podoba zákona upřesňuje, kdo musí mít povinné ručení uzavřené. Doposud se vozidlo bez pojištění nesmělo provozovat na pozemních komunikacích. V novele se již jedná o všechna vozidla zavedená v registru, s výjimkami aut vyřazených, vyvezených, zaniklých nebo odcizených.

Praktický dopad znovu zavedeného zákona

Z garančního fondu vyplácí ČKP náhrady škod způsobených vozidly bez platné pojistky. Kancelář se pak snaží takto zaplacené částky vymáhat na vinících. Mnozí z nich však takové částky nejsou schopni uhradit. Jedná se přitom až o 70 procent vymáhaných částek. Jinými slovy, doposud se na vyplácení náhrad podíleli ti, kdo povinnost pojištění svých vozidel splňují.

Strop pro vymáhanou částku má být 300 tisíc korun, na rozdíl od dosavadní praxe, kdy částky dosahují i likvidační výše v řádech milionů korun.

Nový zákon by měl tedy v konečném důsledku pomoci všem zúčastněným stranám – poškozeným, řádně platícím, pojišťovnám, ale měl by ochránit i ty, kteří svou zákonnou povinnost z nějakého důvodu neplní.

Zvýšení úrokových sazeb – týká se i vás?

By | Nezařazené | No Comments

Po téměř deseti letech se bankovní rada České národní banky (ČNB) rozhodla zvýšit základní úrokovou sazbu. Tento krok je po devizových intervencích dalším ze série prostředků, jak dosáhnout plánovaných ekonomických cílů. Co všechno může zvýšení takzvané repo sazby ovlivnit a jak se projeví v běžném životě českého spotřebitele?

Když chceme vyjádřit cenu nějakého zboží či služby, používáme peněžní jednotky. Co ale použijeme v případě, chceme-li stanovit hodnotu samotných peněz? Velice zjednodušeně se dá říci, že k určení jejich ceny se užívá úroková sazba. Úrok je totiž jakousi odměnou pro toho, kdo peníze půjčuje, za to, že s nimi momentálně nemůže disponovat.

Pokud se domníváte, že jste pojem „úroková sazba“ zaslechli v souvislosti s půjčkami, a vzhledem k tomu, že žádný úvěr nemáte, tak se vás změny výše úrokové sazby netýkají, není to tak docela pravda. Úrok vždy neznamená pouze vyčíslení částky, kterou musíte zaplatit navíc – máte-li například běžný či spořicí účet, pak je v postavení dlužníka banka a příjemci úroku jste vy. Je ale pravda, že v případě bankovních produktů, kdy jste v pozici věřitele, změnu základní úrokové sazby (stanovované ČNB) příliš nepoznáte. Daleko citelněji je její zvýšení znát na půjčkách a hypotékách, kde může při vzrůstající tendenci způsobit pokles poptávky po úvěrových produktech, obvykle doprovázený sníženou poptávkou na trhu s nemovitostmi.

Kromě úvěrové politiky se zvýšení repo sazby projeví i na dalších makroekonomických veličinách, například inflaci či kurzu koruny. Právě inflace byla důvodem ke zvýšení úrokové sazby, neboť se již více než půl roku pohybuje nad plánovanou dvouprocentní hodnotou, a zvýšení úrokové sazby by mělo snížení inflace výrazněji pomoci. Pozitivní efekt má navýšení repo sazby i na kurz koruny. Tím, že peníze „zdraží“, zároveň měna posílí a vy tak například při výměně eur zaplatíte méně. Levnějším by tak mohlo být jak cestování do zahraničí, tak postupem času i dovážené zboží.

Na výše zmíněné pozitivní dopady doprovázející navýšení základní úrokové sazby si však budeme muset nějakou dobu počkat. Proč? Důvodem je pouze nepatrné zvýšení dané repo sazby – centrální banka ji zvedla na pouhého čtvrt procenta a hodnota 0,25 přece jen není od nuly příliš vzdálená. Ekonomové očekávají, že reálný účinek takové změny se v ekonomice projeví nejdříve po zhruba osmnácti měsících.

Základní úroková sazba (repo sazba) je stanovována bankovní radou ČNB ve dvoutýdenních intervalech a patří mezi stěžejní nástroje regulace množství peněz v oběhu. Ve své podstatě je úrokem, za který ČNB přijímá od komerčních bank volné peněžní prostředky a vydává proti nim cenné papíry s předem sjednanou lhůtou. Od této transakce mezi ČNB a komerčními bankami se poté odvíjí i výše komerčních úrokových sazeb ve vztahu banka – spotřebitel.

Zdroj: www.dtest.cz