Monthly Archives

Listopad 2016

Historie a vývoj platebních karet

By | Články | No Comments

Platební karty jsou pro všechny z nás nedílnou součástí života. S příchodem bezkontaktních karet, kdy platba proběhne až šestkrát rychleji než klasickou kartou nebo hotovostí, se Česká republika dostala na evropskou špičku.

V naší republice se používají zejména debetní karty. Osm z deseti vydaných karet je právě debetních. Kreditní karty tedy zůstávají v pozadí. Na našem trhu působí především dvě karetní společnosti, MasterCard a Visa. Podle statistik značka MasterCard převažuje. K 1. čtvrtletí 2016 bylo mezi lidmi 7 milionů platebních karet značky MasterCard a 4,3 milionu značky Visa.

Za posledních 10 let v Česku vzrostl čtyřnásobně počet bezhotovostních transakcí, které byly uskutečněny prostřednictvím platebních karet u obchodníků. V loňském roce bylo skrze karty provedeno 580,5 milionu plateb, tedy 1,5 milionu transakcí denně. Oproti roku 2006 byl zaznamenán tři krát takový nárůst. Celkový objem plateb v roce 2015 přesáhl částku 447 miliard korun. Počet obchodníků přijímajících platební karty za posledních 10 let vzrostl na dvojnásobek.

Ve většině velkých i menších měst se již obejdeme téměř bez hotovosti. Potíže ještě dokážou způsobit pouliční automaty při placení parkovného a v městské hromadné dopravě. Kartou v MHD již zaplatíme v Liberci, na některých místech v Brně a v Praze se tato možnost testuje. V malých městech a vesnicích ještě stále potřebujeme hotovost.

Druhy embosování     

  • Elektronické platební karty – u nás nejrozšířenější v podobě VISA Electron a Maestro. Lze je použít pouze pro online transakce, tedy výběry z bankomatů a platby u obchodníků. Výhodou je vedení zdarma, nízké poplatky za blokaci při ztrátě, nulová možnost zneužití zablokované karty
  • Embosované platební karty – s plasticky prolisovanými veškerými potřebnými údaji o držiteli karty, termínem konce platnosti a čísla karty. Umožňují dnes už zastaralou platbu přes imprinter a otisk veškerých údajů z karty na účet a podpis. Nevýhodou je někdy platba za vydání, vedení a blokaci karty, dále možnost zneužití karty i po nahlášení ztráty nebo odcizení.
  • Kombinované – často jsou karty tzv. elektronické embosované, a lze je použít na více místech než karty pouze elektronické, zejména v zahraničí.

Historie platebních karet 

První platební kartu vydala v roce 1988 v České republice Živnostenská banka, tedy předchůdce dnešní UniCredit Bank. Jednalo se o dispoziční kartu k tuzexovému účtu. O rok později ji následovala Česká státní spořitelna, dnešní Česká spořitelna, která vydala platební karty k účtům a do provozu také uvedla svůj první bankomat. V pořadí třetí kartu vydala Komerční banka v roce 1992 a o rok později i ČSOB.

Platební karty mění i náš celkový životní styl a přináší i nové bonusy. Kromě toho, že s nimi zaplatíme nebo vybereme peníze z bankomatu, získáme s nimi třeba i cestovní pojištění, procenta z nákupu při platbě přes internet, různé bonusy a slevy.

Mění se i design karty. Stříbrná, zlatá a platinová barva se stala symbolem luxusu a bohatství. Movití lidé nově upřednostňují diskrétnost, nenápadnost a eleganci, a proto se objevují i černé platební karty. Světlo světa spatřují i platební karty s fotografiemi, vlastnoručně navrženým designem a šité přímo na míru ženám, mužům i teenagerům.

Péče o blízké jako pracovní poměr

By | Články | No Comments

Pokud se člověk dostane do těžce řešitelné situace, kdy pečuje zároveň o nezaopatřené děti a o stárnoucí rodiče či příbuzné, hodí se pár rad pro její řešení. Sendvičová generace, nebo také populace mezi 45 až 65 lety věku, stojí před těžkou otázkou, jak skloubit vlastní práci s časově náročnou péčí o naše blízké. Lze takzvaně vyměnit zaměstnání za péči o jinou osobu a nepřijít o potřebné roky pro přiznání důchodu.
Zákon o důchodovém pojištění vymezuje takzvanou náhradní dobu pojištění. Období se započítává do doby pojištění potřebné pro přiznání důchodu, i když v nich lidé nejsou výdělečně činní a neodvádí pojistné. Péče o osoby závislé sem patří.

Za dobu péče se považuje:     

  • péče o osobu s přiznaným stupněm závislosti II, III či IV, která je buď osobou blízkou z pohledu zákona o důchodovém pojištění
  • nebo péče o osobou „neblízkou“, kdy pečující osoba prokáže, že s opečovávanou osobou žila ve společné domácnosti a pak příbuzenský vztah roli nehraje (to platí od 1. 7.2001, u starších případů péče lze hodnotit péči jen o rodinné příslušníky).

Postup při péči a započítání pro důchodové účely

Žádost o poskytnutí příspěvku na péči o osobu, jejíž zdravotní stav jí neumožňuje plně se sama o sebe postarat, je třeba podat na krajskou pobočku úřadu práce. Následně bude provedeno sociální šetření, posouzení zdravotního stavu osoby, o níž je pečováno, a zařazení do stupně I – IV. Jedná-li se o dítě do 10 let věku, jde o stupeň I. Příspěvek je přiznán nejdříve ode dne podání této žádosti, nikoliv zpětně.

Lhůta u OSSZ 

Jakmile péče skončí, je nutné se obrátit nejpozději do dvou let na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení. Bude vydáno rozhodnutí o době a rozsahu péče sloužící jako podklad pro budoucí posouzení doby péče o závislou osobu jako náhradní doby pojištění. To bude vydáno na základě podaného návrhu na zahájení řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče. Lze jej podat nejdříve po ukončení péče, ale nejpozději do zmíněných dvou let od skončení péče. V době jejího trvání ji lze podat za situace, že pečující osoba v dané době podává žádost o přiznání důchodu.

Předkládané doklady 

K návrhu na zahájení řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče žadatel předkládá:     

  • doklad prokazující totožnost žadatele
  • doklad prokazující totožnost osoby, o kterou je nebo bylo pečováno (OP a RL)
  • potvrzení krajské pobočky úřadu práce o vzniku stupně závislosti a době poskytování příspěvku při péči o závislou osobu
  • doklad prokazující příbuzenský vztah žadatele k osobě, o kterou je pečováno (rodné a oddací listy)
  • nejedná-li se o blízkou osobu, je třeba prokázat vedení domácnosti žadatele s opečovávanou osobou čestným prohlášením
  • úmrtní list, došlo-li k úmrtí osoby, o kterou bylo pečováno

Osoba blízká a společná domácnost 

Blízkou osobou je rodinný příslušník. Zákon o důchodovém pojištění vymezuje, že jde o manžela nebo manželku, příbuzného v řadě přímé, dítě vlastní, osvojené nebo dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, dále o sourozence, zetě, snachu nebo manžela rodiče, a to kteréhokoli z manželů. Společná domácnost je tvořena fyzickými osobami, které spolu prokazatelně trvale žijí, a společně hradí i náklady na své potřeby.

Kam pro radu 

Bližší informace a konzultace poskytnou odborníci OSSZ klientského centra při pražském ústředí, nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 257 062 860. Dotazy týkající se žádosti o příspěvek na péči zodpovědí konzultanti krajské pobočky úřadu práce.

Započítání doby péče do důchodu 

Doba péče se pro účely důchodového pojištění hodnotí v plném rozsahu, tj. jako doba zaměstnání nebo doba samostatné výdělečné činnosti. Pro stanovení osobního vyměřovacího základu se hodnotí jako doba vyloučená. V případě, že se doba péče kryje se zaměstnáním či výkonem samostatné výdělečné činnosti, započítá se pečující osobě výhodnější varianta, tedy příjmy z výdělečné činnosti nebo doba vyloučená.

Trvá-li náhradní doba péče o osobu závislou alespoň 15 let, považuje se pro stanovení osobního vyměřovacího základu pro výpočet důchodu tato doba buď:

  • za dobu pojištění, v níž měla osoba příjmy v citovaném ustanovení uvedené
  • za dobu vyloučenou, a to i když se kryje s dobou pojištění, v níž měla osoba příjmy z výdělečné činnosti, eventuálně náhrady zahrnované do vyměřovacího základu

Vyloučenou dobou pojištění je:     

  • doba dočasné pracovní neschopnosti
  • doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně
  • prvních šest let doby studia po dosažení věku 18 let (získaná do 31. 12. 2009)     určitá doba evidence uchazeče o zaměstnání na úřadu práce

Doba péče považována za náhradní dobu pojištění:     

  • doba osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci druhé osoby v I. stupni závislosti, tedy lehká závislost
  • doba osobní péče o osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na pomoci druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti, tedy středně těžká, těžká a úplná závislost).

Započítává se doba péče o osoby blízké a od 1. 7. 2001 také o jiné než blízké osoby žijící ve společné domácnosti. Před 1. 1. 2007 byla důvodem pro hodnocení doby péče jako náhradní doby pojištění péče o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, osobu převážně nebo úplně bezmocnou, nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let.

Po tomto datu se stupně bezmocnosti v právní úpravě transformovaly na:     

I. stupeň závislosti – částečná bezmocnost
II. stupeň závislosti – převážná bezmocnost
III. stupeň závislosti – úplná bezmocnost
kategorie dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči se transformovala na III. stupeň závislosti