Monthly Archives

Květen 2018

S výměnou peněz na dovolenou nemusíte spěchat

By | Články | No Comments

Ačkoli jsme se přehoupli teprve do druhé poloviny jara, léto o sobě dává hlasitě vědět. S ním se blíží i období vrcholné letní sezóny, během níž vyrazí spousta Čechů za hranice republiky. Stále neodbytněji se nám tedy připomíná otázka, kdy je výhodnější vyměnit si peníze. Je lepší neváhat, nebo raději vyčkat? A co platby kartou?

Blíží se letní sezóna a v plném proudu už jsou první předsezónní dovolené do některých atraktivních destinací, kde bývá v prázdninových měsících příliš horko nebo přelidněno.

I v případě, že máte vše zaplaceno předem, budete zvažovat výměnu hotovosti. Vedle zásadní otázky, kolik peněz si vlastně směnit, se nabízí ještě další volba. Vyplatí se převést peníze na cizí měnu nyní, nebo je lepší počkat? A jak se to vlastně má s výhodností platebních karet?

Posilující koruna přeje výhodnějším směnám

Loňský rok se pro českou korunu nesl ve znamení posilování. Vůči euru šlo o růst o pět, a na počátku roku 2018 dokonce až o šest procent. I letos se očekává podobný trend, ale do hry mohou vstoupit i nepříznivé faktory.

Někteří analytici očekávají, že by koruna vůči euru mohla posílit ještě více. Na začátku léta by se tedy podle optimistů mohla dostat až pod 25 eur. V zemích, které používají jednotnou evropskou měnu, se nám tedy možná bude utrácet s o něco lehčím srdcem.

Ti, kdo se na dovolenou chystají v první části léta, tak mohou při pozdější výměně nějakou tu stokorunu ušetřit. Pokud si čeští turisté budou měnit peníze spíše na doplňkovou útratu, rozdíl pocítí spíše minimální. Podle některých prognóz pak na sklonku léta může koruna posílit až na 24,70 Kč za 1 euro. To může znamenat další úsporu pro ty, kdo si zahraniční dovolenou plánují až na září.

Názory odborníků se různí

Z odborné veřejnosti se však ozývají také hlasy, že v případě, že současný americký prezident vyvolá ekonomickou nestabilitu trhu, bude koruna stagnovat, nebo dokonce mírně klesat.

Ať už zásahy z Bílého domu nakonec dopadnou jakkoli, koruna momentálně výše zmíněné příznivé odhady spíše nenaplňuje. Jeden tábor analytiků je proto opatrnější a hovoří spíše o mírném posilování, které směny ve větší míře neovlivní.

Ačkoli odborníci nejsou v prognózách zajedno, pravdou zůstává, že ve výsledné matematice jsou odchylky nepatrné. I při výměně většího objemu peněz zde hovoříme o rozdílech v jednotkách, maximálně v desítkách eur.

Přihlédneme-li k výměně za jinou silnou měnu, dolar, ani tady se názory expertů příliš neshodují. Někteří radí s výměnou pro výhodnější kurz ještě chvíli počkat, jiní se obávají některých hospodářsko-politických ukazatelů a přiklánějí se spíše k časnější směně.

Ať už nakonec dáte na pohled kterékoli ze stran, opět platí, že jde spíše o hru v nízkých desetinných číslech a rozhodně se nebude jednat o úsporu či ztrátu částek, které by výrazně ovlivnily vaši pohodu na samotné dovolené.

Hotovost nebo platební karta?

Při rozhodování o poměru využití hotovosti a bezhotovostních plateb pomocí platebních karet je třeba vzít v úvahu tolik faktorů, že je obtížné dojít k jednoznačnému závěru. Nejenže záleží na destinaci, ale také na samotném způsobu utrácení.

V destinacích, kde se budete pohybovat delší dobu mimo civilizaci, byste si bezvýhradným spoléháním na platební karty mohli zadělat na pořádný problém. V případě rušných letovisek zase roste počet možností bezhotovostní platby.

Platby kartou jsou rozhodně výhodné, protože karty bývají pojištěné proti krádeži a banka si za platby většinou nic neúčtuje. Lze tedy ušetřit za poplatek směnárně. Dejte si pozor, aby si však poplatek nenaúčtoval obchodník. Ačkoli by vás na takovou skutečnost měl předem upozornit, opatrnosti není nikdy nazbyt.

Pozor si dejte na výběr z bankomatů. Poplatky za takovou transakci se u jednotlivých bankovních ústavů liší. Některé banky si účtují téměř sto korun, jiné o něco méně, ale zase si přičtou procenta z vybírané částky. Jsou také banky, které jsou v tomto ohledu ke svým klientům vstřícné a poplatky jsou buď nízké, nebo v případě některých produktů dokonce zcela odpadají.

Češi konečně začali šetřit a vytvářet si finanční rezervu

By | Články | No Comments

Ačkoli se Češi nedostávají nad průměr v celkové finanční gramotnosti, alespoň jeden ukazatel je pozitivní. Začali si totiž konečně vytvářet finanční rezervu. To jsou výsledky nedávného průzkumu.

Každoroční průzkum České bankovní asociace (ČBA) týkající se finanční gramotnosti obyvatelstva dopadl průměrně. Dotazovaní získali pouze 56 bodů ze sta možných. Oproti loňsku se jedná o jednoprocentní zlepšení.

Reálné vytváření rezervy je pozitivní změnou

Pozitivní změnou je informace, že se Češi pomalu začínají učit, jak si vytvářet finanční rezervu. Peníze si šetří téměř tři čtvrtiny obyvatelstva (přesněji 73 procent), což znamená 13 procentní nárůst oproti posledním výsledkům.

Ačkoli se jedná o posun správným směrem, třetina lidí stejně bohužel neví, jak by v případě ztráty stálého příjmu s těmito financemi vyšla.

Finanční gramotnost v závislosti na demografické skupině

U mladší dospělé populace pod 30 let věku a u lidí mezi 30 a 44 lety je finanční gramotnost nižší, než u generací nad 45 let.

Rozdíly lze vypozorovat i v závislosti na dosaženém vzdělání. Občané, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání nebo získali pouze výuční list, přitom patří k nejohroženější skupině.

Zatím se příliš neprojevuje zavedení výuky finanční gramotnosti na středních školách od roku 2009, ani finanční osvěta zařazená do rámcových vzdělávacích programů pro základní školy v roce 2013.

Nejdůležitějším pilířem zůstává osobnostní formování v rámci rodiny, kde si vštěpujeme nejzákladnější návyky a postoje. Vzhledem k tomu, že výsledky nejsou právě světoborné ani u starší generace, která má zdravý přístup k financím, tento dlouhodobý přirozený rozvoj příliš dobře nefunguje.

Představy o naspořené rezervě se liší od skutečnosti

V současné době si České domácnosti odkládají průměrně necelých pět tisíc korun. To může souviset také s rostoucími platy. V době nynější ekonomické prosperity českého státu si podle statistiky nejvíce spoří lidí s vysokoškolským vzděláním.

Vzhledem ke stávajícím výdajům odhadují Češi ideální minimum úspor průměrně na 110 000 korun. Podle odborníků by však finanční rezerva měla vystačit alespoň na šest měsíců běžného provozu. Odhady ukazují, že tolik má našetřeno pouze 15 procent domácností. Po maximálně poloviční dobu by pak případnou ztrátu příjmu teoreticky dokázalo ustát 28 procent dotazovaných.

Řešení krizových finančních situací

Češi bohužel většinou nemají představu, jak by si při nenadálé krizové situaci výpadku příjmu poradili a jak dlouho by jim tenké úspory nakonec vystačily.

To je poněkud alarmující zejména ve spojitosti s rostoucí oblibou takzvaných peer-to-peer půjček, které jsou spíše investicí, nežli vkladem. Ve srovnání s vklady chráněnými bankou jsou daleko méně bezpečné. Více než polovina respondentů například vůbec neví, že vklady u peer-to-peer poskytovatelů nejsou kryté žádnou pojistkou.

Spoření na důchod

Veselá situace nepanuje ani v oblasti úspor na důchod. Češi by chtěli mít průměrně naspořeno 1,5 milionu korun. Zatímco starší lidé nad 60 let věku by se spokojili s milionem, mladší lidé z dotazovaného vzorku chtějí do důchodu odcházet s částkou 2,1 milionu korun.

Tento odhad však bohužel příliš neodpovídá skutečnému stavu. Polovina lidí má naspořeno 300 tisíc korun, dvě pětiny respondentů si nespoří vůbec. To se týká i generace, která stojí na prahu důchodového věku.