Monthly Archives

Leden 2018

Co nového přinese rok 2018 ve světě daní

By | Články | No Comments

S příchodem nového roku se tradičně zavádí celá řada změn v daňovém systému. Vzhledem k tomu, že nejde o koncepční změny, jedná se opět spíše o celou řadu doplňků. Daňovým poplatníkům tak nezbývá, než se v houstnoucí džungli znovu zorientovat.

S drobnými úpravami do daňového systému vnikají nové nepřehlednosti. Připravili jsme pro vás proto seznam nejdůležitějších změn.

Dárcovství krve

Všichni, kdo mají zdanitelné příjmy si za darování krve mohou odečíst až tři tisíce korun od daňového základu oproti předchozím dvou tisícům korun. Až dvacet tisíc lze také odečíst za odběry krvetvorných buněk.

Tuto výhodu lze zpětně uplatnit již za rok 2017, během nějž byla změna přijata.

Daňové zvýhodnění na dítě

Toto zvýhodnění si mohou uplatnit rodiče, kteří průkazně vyživují alespoň jedno dítě. Sleva se počítá z vypočtené daně. Výše slevy na první dítě bude od ledna každý měsíc o 150 korun vyšší. Celková sleva bude tedy činit 1 267 Kč za měsíc.

Pokud je sleva vyšší než daň, může vzniknout daňový bonus, kterému se věnujeme níže.

Daňový bonus

Pokud má poplatník vyživující děti roční příjem alespoň 73 200 korun a jeho daňové zvýhodnění je vyšší než vypočtená daň, dostane tento bonus vyplacený.

Do limitu se však nepočítají příjmy z kapitálového majetku nebo z pronájmu.

Školkovné

Limit pro odečet za zaplacené školkovné se počítá z průměrné mzdy, a proto i tato suma roste. Konkrétně na 12 200 korun ročně. Počítají se pouze náklady za umístění dítěte v mateřské škole, nikoli přidružené náklady jako dojíždění, kroužky, stravné a podobně.

Jedná se pouze o slevu na dani a lze ji uplatnit až za rok 2018. Za loňský rok činí maximální částka o 1 200 Kč méně.

Zaměstnanecké benefity

Od roku 2018 mohou zaměstnavatelé poskytnout zaměstnancům nedaněné benefity nově rozšířené příspěvky na zdravotnické potřeby a prostředky na lékařský předpis, ale také příspěvek na tištěné knihy.

Dříve bylo jako benefity možné uplatnit pouze příspěvky v rámci kultury, sportu či rekreace.

Patnáctiprocentní daň u DPČ do 2 500 Kč

U dohod o pracovní činnosti uzavřených od ledna 2018 se bude při příjmu do 2 500 Kč měsíčně strhávat patnáctiprocentní srážková daň. Takové příjmy budou nadále vyjmuty z daňového přiznání.

U DPP ke změně nedochází.

Paušální výdaje

Mění se limity pro uplatnění daňového paušálu. U 80 procentního paušálu klesá limit pro možné uplatnění na 800 000 korun, u 60 procentního paušálu na 600 000 korun a u 40 procentního paušálu na 400 000 Kč.

To se ve všech případech rovná příjmům do 1 000 000 Kč. Příjmy nad tento limit pak podléhají plnému zdanění.

Minimální odvody pojistného

Nové měsíční sazby podnikatelů za pojistné opět o něco povyrostou. Minimální měsíční částka na sociální pojištění bude činit 2 189 Kč, na zdravotní pojištění pak 2 024 Kč.

U lidí v domácnosti či nezaměstnaných, kteří nejsou evidováni na Úřadu práce se též zvyšuje zdravotní pojištění, a to na 1 647 Kč měsíčně. Sociální pojištění se jich netýká.

Nezdanitelná výše důchodu

Zvyšuje se také hranice, do které není třeba danit důchod. Pro tento rok je hranice posunuta na 36 600 korun měsíčně, tedy 439 200 korun ročně.

Solidární daň

Lidé s ročním ziskem vyšším než 1 438 992 korun budou platit 7 procent ze svých zisků jako takzvanou solidární daň. Tato hranice platí pro rok 2018, loni byla nižší. Ta letošní odpovídá měsíčně hrubé mzdě 119 916 korun.

Další vlna EET se odkládá

Ačkoli se počítalo s tím, že s nástupem jara a léta (březen a červen) přijdou dvě nové vlny EET, Ústavní soud rozhodl v prosinci jinak.

Termíny pro zavedení třetí a čtvrté vlny se přinejmenším posunou, doposud zavedené elektronické tržby pak projdou revizí. Bude z nich například vyjmuta platba kartou.

Na co si dát pozor ve zkušební době

By | Články | No Comments

Zkušební doba nabízí chráněné časové pásmo, kdy si zaměstnavatel a zaměstnanec mohou bez závaznější smlouvy vyzkoušet vzájemnou spolupráci. Je pevně zakotvena v zákoně, a proto má svá jasně daná pravidla.

Při nástupu do nového zaměstnání zpravidla začíná tříměsíční doba hájení, která obě smluvní strany, zaměstnavatele i zaměstnance, chrání před příliš zbrklým závazkem.

Zaměstnavatel má šanci nováčka lépe poznat, zaučit ho, seznámit jej s pracovními a vnitrofiremními postupy.

Zaměstnanec dostane čas v novém prostředí se zorientovat, nasát potřebné znalosti a pochopit i správně uchopit svou roli v rámci již fungujícího organismu dané firmy či instituce.

Zkušební doba není ze zákona povinná

I když se možnost zkušební doby většinou využívá, není zákonem stanovenou podmínkou. Z pracovní smlouvy ji lze úplně vypustit, nebo je možné zakotvit ji pomocí zvláštní dohody. Druhý případ bývá vhodný například při jmenování do vedoucí pozice.

Pokud se nástroje zkušební doby využije, musí být uzavřena písemná dohoda, a to nejpozději v den stanovený pro nástup do zaměstnání.

Délka zkušební doby je pevně dána zákonem. U řadových zaměstnanců se jedná maximálně o tříměsíční lhůtu, u vedoucích zaměstnanců s alespoň jedním podřízeným pak nejvýše o šest měsíců. U kratších pracovních poměrů je však třeba dát pozor, protože její délka nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru.

Lhůta se prodlužuje pouze o dovolenou, pracovní neschopnost či překážky v práci

Pokud by některá ze stran chtěla původně stanovenou zkušební dobu smluvně prodloužit, narazí. A to i v rámci případného prodloužení na celkovou dobu kratší nebo stejnou, než je zákonem daná lhůta.

V určitých případech se doba ale prodlužuje automaticky. Jedná se o celodenní dovolenou a celodenní překážky v práci na jedné ze smluvních stran, například při nemoci zaměstnance. V těchto případech se zkušební doba automaticky prodlužuje o dobu, o kterou byla těmito výjimečnými situacemi zkrácena.

Výhody a háčky zkušební doby

Jednou z hlavních výhod zkušební doby je, že se během ní mohou strany rozhodovat, zda chtějí ve spolupráci nadále pokračovat. Pokud se k pokračujícímu pracovnímu poměru kterákoli ze stran postaví záporně, je jeho ukončení zpravidla docela jednoduché.

Pro zrušení pracovního poměru přitom není třeba žádného opodstatněného důvodu, dokonce je možné důvod vůbec neuvádět. Pracovní poměr je ukončen dnem, kdy je druhé straně jeho zrušení doručeno, případně v den pozdější, který je v tomto dokumentu jako datum výpovědi uveden.

Je zde však několik podmínek. První je, že písemné zrušení spolupráce je doručeno v rámci probíhající zkušební doby. Písemná forma je přitom další podmínkou.

Spíše než poštovní doručení se doporučuje osobní předání výpovědi za přítomnosti alespoň jednoho svědka.

Zrušení nelze také provést během čtrnácti kalendářních dnů probíhající zaměstnancovy dočasné pracovní neschopnosti či karantény. V případě, že tuto podmínku zaměstnavatel poruší, není platné, je však nezbytné, aby se proti němu zaměstnavatel písemně ohradil a trval na pokračování pracovního poměru. Při déle trvající pracovní neschopnosti již toto ochranné pásmo neplatí.