Monthly Archives

Leden 2019

Novinky v sociálním zabezpečení pro rok 2019

By | Články | No Comments

Dá se říci, že sociální zabezpečení se z povahy svého zaměření týká nás všech. Rok 2019 přináší v této sféře mnoho změn. Víte o nich? Zajímá vás, které změny to jsou a koho a co přesně ovlivní? Půjde pouze o změny k lepšímu?

Sociální zabezpečení je státní systém pomáhající svým občanům předcházet nepříznivým sociálním situacím či je lépe zvládat. Takovými situacemi může být například dlouhodobá nemoc, stáří, nebo ztráta zaměstnání. Tento systém se skládá ze tří pilířů začínajících na P – pojištění, podpora, pomoc.

V roce 2019 se v České republice v celém komplexu sociálního zabezpečení učinilo několik změn. Pojďme se společně podívat na změny, které vstoupily v platnost 1. 1. 2019.

Zvýšení minimální mzdy

Minimální mzda je nejnižší přípustná mzda, kterou je zaměstnavatel povinen vyplatit svému zaměstnanci za odvedenou práci. Tato hranice je stanovena zákonem. Podle odpovědnosti a složitosti práce je odstupňována tzv. zaručená mzda. Zvýšení minimální mzdy ze stávajících 12 200 Kč na 13 350 Kč je nejvyšším nominálním zvýšením mzdy od roku 1991. Minimální hodinová mzda vzrostla ze 73,20 Kč na 79,80 Kč. Nejnižší hranice zaručené mzdy vzrostla o 1 150 až 2 300 Kč měsíčně.

Zvýšení důchodů

V ČR máme možnost pobírat čtyři typy důchodů. Jsou jimi starobní, invalidní, vdovský a sirotčí. Zvýšení se týká všech typů.

Výšku důchodu určuje základní výměra a procentní výměra. Základní výměra se zvýšila na 10 % průměrné mzdy z předchozích 9 % z průměrné mzdy. Z původních 2 700 Kč se základní výměra zvýšila o 570 Kč, na 3 270 Kč. Procentní výměra se zvýšila o 3,4 %. Celkově se jedná o zvýšení důchodů přibližně o 900 Kč.

Osobám nad 85 let věku se procentní výměra zvýšila o 1 000 Kč. Cílem je zvýšit životní úroveň lidem, kteří už si ji z důvodu vysokého věku nezvládnou zlepšit vlastním přičiněním.

Prodloužení lhůty pro zaplacení pojištění OSVČ

Nově nemusí osoby samostatně výdělečně činné platit zálohu na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění ve lhůtě 20 dnů následujícího kalendářního měsíce. Lhůta pro zaplacení záloh a pojistného je nově celý kalendářní měsíc, na který se pojistné a zálohy platí. V případě, že OSVČ dluží pojistné na nemocenské pojištění a zálohu na důchodové pojištění, nemusí až do konce měsíce následujícího platit penále, ani jí pojištění nezaniká.

Osoba samostatně výdělečně činná, která má malé příjmy a je možné předpokládat, že nebude mít povinnost platit za kalendářní rok pojistné na důchodové pojištění, může nově zažádat o zrušení povinnosti platit zálohy. Zálohy v tomto roce již zaplacené by byly OSVČ v případě zbavení povinnosti zálohy platit vráceny.

Elektronická neschopenka

Dočasné pracovní neschopnosti se nově částečně zelektronizovaly. Od ledna roku 2019 mohou zaměstnavatelé sledovat na portálu ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení) evidenci svých zaměstnanců v pracovní neschopnosti.

Od července tohoto roku by měli ošetřující lékaři být povinni elektronicky hlásit začátek a konec pracovní neschopnosti daného zaměstnance zaměstnavateli. Systém by také měl být nově rozšířen o informace o rozsahu vycházek zaměstnance a jeho pobytu v období pracovní neschopnosti.

K úplné elektronizaci by pak mělo dojít od 1. 1. 2020.

Zvýšení náhrad za pracovní úraz a nemoc z povolání

Po pracovním úrazu nebo při nemoci z povolání má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy. Tato náhrada je dorovnáním rozdílu ve výdělku, který zaměstnanec pobíral před úrazem nebo nemocí. Tato náhrada, včetně náhrady na výživu pozůstalých se nově zvýšila o 3,4 %.

Změny, které nás čekají v následujících měsících

Zvýšení příspěvku na péči ve III. a IV. stupni míry závislosti

Na příspěvek na péči má nárok osoba od jednoho roku, která potřebuje dlouhodobě pomoc jiné osoby při zvládání běžných životních potřeb z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Příspěvek se dělí na 4 stupně, podle rozsahu činností v sebeobsluze, které je tato osoba schopna zvládat bez pomoci. Při uplatnění nároku na příspěvek na péči nesmí znevýhodněná osoba využívat pobytových sociálních služeb.

Příspěvek na péči ve III. stupni by se měl od 1. 7. 2019 zvýšit o 4 000 Kč. U dětí z dosavadních 9 900 Kč na 13 900 Kč. U dospělých z 8 800 Kč na 12 800 Kč. Příspěvek ve IV. stupni (úplná závislost) by měl od července tohoto roku vzrůst u dětí i dospělých na 19 200 Kč.

Proplacení prvních tří dnů pracovní neschopnosti při nemoci

Od 1. 7. 2019 se bude zaměstnancům na nemocenské nově vyplácet náhrada mzdy včetně prvních tří dnů nemoci. Náhrada mzdy bude 60 % průměrného redukovaného platu. Navýšení rodičovského příspěvku Od 1. 1. 2020 se rodiče dětí do 4 let věku mohou těšit na navýšení rodičovského příspěvku. V současné době jde o částku 220 000 Kč (dvojčata a vícerčata 330 000 Kč), kterou si je možné rozvrhnout na pobírání příspěvku až 4 roky. Od roku 2020 by mělo jít o částku 300 000 Kč, u dvojčat a vícerčat o částku 450 000 Kč.

Podmínky pro vstup pronajímatele do nemovitosti

By | Články | No Comments

Za jakých podmínek může majitel vstupovat do pronajaté nemovitosti? Jsou tyto podmínky stanovené zákonem, nebo záleží na konkrétní domluvě pronajímatele a nájemce? Majitelé často žijí v domněnce, že je rozhodnutí, kdy a na jak dlouho svou nemovitost navštíví, pouze na nich. Je tomu opravdu tak?

Stále rostoucí trend pronajímání nemovitostí poskytuje oběma stranám řadu výhod. Pro pronajímatele mezi ně patří pravidelný příjem v podobě nájemného a rostoucí hodnota nemovitosti. Hlavními výhodami pro nájemníky jsou minimální počáteční investice a flexibilita z hlediska stěhování.

Pronájem nemovitosti však s sebou často přináší i nevýhody. Častým problémem, který se v souvislosti s pronajímáním nemovitosti vyskytuje a týká se obou stran, je, kdy a za jakých podmínek smí pronajímatel vstupovat do bytu.

Majitelé nemovitostí mohou mít dojem, že je jejich pozice opravňuje ke vstupu bez ohlášení a ve frekvenci, kterou si sami určí. Právo na kontrolu majetku tak může stát proti právu na ochranu soukromí nájemníka.

Závazky pronajímatele související s jeho vstupem do nemovitosti

Podle občanského zákoníku se pronajímatel nájemní smlouvou zavazuje k přenechání věci (bytu, nebo domu) tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu. Pokud není tedy v nájemní smlouvě uvedeno, že si nájemce přeje zahrnout pronajímatele do svého soukromého života, je pronajímatel povinen dodržovat podmínky pro vstup do bytu.

Dále je pronajímatel povinován zajistit nájemci nerušené užívání nemovitosti po dobu nájmu. Jeho povinností je ale zároveň také udržovat byt v takovém stavu, aby mohl sloužit k užívání, ke kterému byl pronajat. Počítá se tedy s tím, že bude zajišťovat větší opravy a změny dohodnuté s nájemcem. Termín, kdy budou opravy či úpravy v bytě probíhat, musí pronajímatel oznámit nájemci v přiměřené době předem.

Během pronájmu nemá pronajímatel právo věc měnit bez dohody s nájemcem. Nemůže tedy například při nepřítomnosti nájemce navštívit byt a zahájit rekonstrukci bez předchozí domluvy.

Pronajímatel také obvykle chce průběžně kontrolovat, zdali nájemce nakládá s jeho majetkem podle stanovených podmínek nájemní smlouvou a zákonem. Jeho vstup do nemovitosti v době nájmu je tedy oprávněný, jsou-li dodrženy podmínky, za kterých bude do nemovitosti vstupovat.

Pronajímatel je povinen oznámit návštěvu předem

Občanský zákoník uvádí, že pokud pronajímatel oznámí nájemníkovi návštěvu předem v přiměřené době, nájemník by mu měl umožnit prohlídku v nezbytném rozsahu za účelem drobné opravy, nebo údržby nemovitosti.

Zákon nespecifikuje formu, kterou pronajímatel návštěvu ohlásí, ani lhůtu, která jí musí předcházet. Právníci doporučují si tato pravidla domluvit předem a zavést do nájemní smlouvy, aby nedocházelo k nejasnostem a nedorozuměním. Tato dohoda může být například ustanovena na základě oznámení e-mailem dva týdny před plánovanou návštěvou pronajímatele.

Výjimečné situace umožňující vstup pronajímatele bez předchozího oznámení

Předchozí oznámení pronajímatele není nutné v případě, je-li nezbytné zabránit škodě nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení. Může se jednat například o situaci, kdy z bytu vychází kouř, kterého si všimnou sousedi, když nájemník není v bytě přítomen.

Sleva z nájemného při příliš častých kontrolách

V případě, že kontrola či provádění oprav nebo úprav způsobí nájemci podstatné potíže, má ze zákona právo na slevu z nájemného. Podstatnými obtížemi jsou myšleny ty, které ho omezují v právu na užívání pronajaté věci. Mohou to být například příliš časté návštěvy v brzkých ranních nebo pozdních večerních hodinách na nepřiměřeně dlouhou dobu.

Neshodnou-li se obě strany na tom, co jsou podstatné obtíže (nechce-li pronajímatel uznat, že potíže způsobil a uznat slevu na nájemném), je možné tento spor řešit soudně.

Dlouhodobá nepřítomnost nájemce

Dalším důvodem ke kontrole bytu může být nepřítomnost nájemníka delší než dva měsíce. Pokud pronajímatel nedostane od nájemce kontakt na osobu, která mu poskytne za jeho dlouhodobé nepřítomnosti přístup do bytu, bude-li to zapotřebí, má právo do bytu vstoupit. Využívá-li za dobu nepřítomnosti nájemníka za něj byt někdo jiný, nemusí pronajímateli svou nepřítomnost oznamovat.

Může se stát, že nájemce zmizí bez ohlášení a beze stopy. Pokud nájemce dlouhodobě nereaguje na kontaktování pronajímatele po vypršení lhůty dvou měsíců nepřítomnosti v bytě, může pronajímatel do bytu vstoupit.

Vstup do nemovitosti před skončením nájmu

Pronajímatel má právo na vstup do bytu též před skončením nájmu. V případě, že je znám den skončení nájmu, je nájemce povinen umožnit přístup do bytu novému zájemci o pronájem v doprovodu pronajímatele v době tří měsíců předem. Návštěva musí být pronajímatelem ohlášena i v tomto případě v přiměřené době předem.

Jak darovat novoroční rozhodnutí

By | Články | No Comments

Určitě i vy máte kolem sebe lidi, kteří vám prozradili svoje novoroční předsevzetí. Jeden z mých kolegů mi už koncem listopadu s nadšením vyprávěl o tom, jak začne v novém roce pravidelně každé ráno běhat. Hlavou mi proběhla otázka, která samozřejmě zůstala nevyřčena. “Proč až v novém roce?” Odpověď je nasnadě. Nový rok je berličkou, která nám pomůže překonat celkem přirozené důvody, proč se nám do toho nechce hned. U ranního běhání to může být to, že si musíme ráno přivstat. Nebo jenom přirozená pohodlnost. Nechceme se vzdát momentální pohody. Víme, že by nám to prospělo, ale neděláme to. Dobrý výsledek se dostaví až za dlouhou dobu, ale ty nepříjemné překážky jsou tady hned teď. Tak to odložíme.

S něčím podobným se často setkávám u řady lidí, když se bavíme o investování. Rozhodnutí odložit si peníze stranou na dlouhou dobu provází rozpor v radách dvou imaginárních skřítků, kteří nám napovídají, co máme dělat. Hodný skřítek nám napovídá něco jako “Dej si něco stranou, mysli na zadní kolečka”. Zlý skřítek nám našeptává “Užívej si ty peníze teď, času je dost…”. Poslechnout rady zlého skřítka je zkrátka jenodušší. A tak hodně lidí vítá novoroční předsevzetí jako příležitost toho zlého skřítka na chvíli umlčet.

Mám pro vás novoroční investiční tip, který by se mohl jmenovat: “Darujte rozhodnutí”. Ideální je pro každého, kdo má v bližším rodinném kruhu nedávno narozené miminko. Ale dobře poslouží i každému, kdo má vedle sebe někoho, komu chce věnovat finanční hotovost. I v nepatrné výši. Ten investiční tip je spojený s příběhem malého Jarouška. S příběhem, který je imaginární, ale možná se mohl někde stát nebo se jednou někomu přihodí.

Když se Jaroušek narodil, babička mu na spořicí účet uložila deset tisíc. Že prý se mu budou hodit, až bude Jaroušek dospělý a pomohou mu se startem do samostatného života. Dědeček malému Jarouškovi také dal deset tisíc korun a uložil mu je do středně rizikového podílového fondu. No a rodiče obdařili Jarouška rovněž deseti tisíci a uložili mu je do akciového fondu. Časem na uložené peníze všichni zapomněli a zapomněl na ně i Jaroušek. Teprve když Jaroušek odešel do důchodu a začal rozbíjet prasátka, vzpomněl si, že mu jednou tatínek říkal něco o uložených penězích. To už bylo Jarouškovi rovných 65 let. Svoje peníze si vybral a nestačil se divit, jak se částky od sebe liší. Ze spořicího účtu, kam mu uložila peníze babička, vybral 19 000 korun. Ze středně rizikového fondu, kam mu dal peníze dědeček, získal 128 000 korun. A konečně z akciového fondu, kam mu peníze uložili rodiče, si vyzvedl 1 488 000 korun.

V tomto příběhu rozhodují o konečné částce tři věci:

Výnos

Ten ovlivnili dárci už na začátku. U babiččina vkladu je do výpočtu v příkladu použit roční výnos 1 %, u dědečkova portfolia 4 % a u akciového portfolia od rodičů 8 %. Je to jenom příklad, který ale není vytržený z reality. Jeden z obecných ivestičních principů totiž říká, že vyšší výnosy předpokládají akceptaci vyššího rizika.

Čas

V praxi se málokdy stává, aby někdo daroval peníze a ty zůstaly takhle dlouho nedotčeny. Čím delší čas ale má investovaná částka, tím větším výnosem se nám odmění

Rozhodnutí

je to, co za Jarouška udělali jeho rodiče a prarodiče. Obecně lze tvrdit, že čím jsou lidé starší, tím jsou ochotnější odkládat si peníze na pozdější spotřebu. Bohužel už jim ale každým dnem ubývá to, co hraje v investování důležitou roli. Čas.

Možná to zní pošetile, možná poněkud bláznivě. Dát někam na 65 let peníze… Dovolte si ale na chvíli zamyšlení nad touto otázkou: “Když uděláte něco takového s částkou, kterou můžete postrádat a zároveň ji věnovat někomu, koho máte rádi, dá se tím něco zkazit?”

Ať už vás můj novoroční tip podpoří v akci nebo jenom přispěje k zamyšlení, bude to fajn. A jestli se budete chtít poradit o aktuálních možnostech investování, dejte mi o tom vědět.

Přeji vám do nového roku hodně štěstí, zdraví a pohody.